Island se
v dnešní době těší pověsti ráje pro dobrodruhy – nekonečná samota, polární
záře, téměř nevyslovitelná jména, která trápí zpravodajce po celém světě, horké
prameny, ledovce, velryby a spoustu dalšího. Island je zárukou pro dokonalé
fotografie. Všechny tyhle věci Island idealizují. Není se však čemu divit.
Turisté si většinou pronajmou auto, pokusí se procestovat co nejvíce to jde, a
po dvou až třech týdnech se vrací domů bez toho, aniž by prohodili jediné slovo
s místními. Jenže je tomu skutečně tak? Je Island ráj na zemi?
Chtěl bych
se na Island podívat trochu víc kriticky, přiblížit to, o čem se moc nemluví.
Věřím, že je tomu jako se vším – je potřeba podívat se na druhou stranu mince,
je potřeba problém posoudit ze všech možných úhlů pohledu. K tomu mi
pomohly velmi dobré předměty nabízené studentům na Erasmu – Islandská historie
a Islandská kultura.
Málo lidé
ví, že ještě před sto lety byl Island jednou z nejchudších zemí na světě.
Islanďané byli vždycky závislí na tom, co si sami vyrobili, vypěstovali,
vylovili (mám na mysli rybolov, protože k ulovení tam není skoro nic),
nebo na tom, co dovezli obchodníci povětšinou z Dánska nebo z Norska.
Celé rodiny přežívaly v bídných drnových chýších a snažily se vzdorovat
neustálým nástrahám nevyzpytatelného počasí, lavinám, záplavám a
v neposlední řadě i výbuchům sopek.
Co se
stalo, že je Island tam, kde je? Začalo to světovými válkami. Islanďané je
dokonce občas nazývají Zlaté války. Strategická poloha vyvolala vzrůst poptávky
po rybách, po produktech z ovcí, kterých je na Islandu požehnaně, připlula
armáda ze Spojených států, z Velké Británie, vojáci chtěli mít vyprané
uniformy a vejce se slaninou k snídani. Najednou mohl skoro každý malý
farmář stavět dům z cihel a pít Coca-Colu. Přišly veliké investice do
rozvoje vzdělání, kultury, infrastruktury a dalšího. „Problém“ nastal ve
chvíli, kdy války skončily a nikdo už nebyl schopen platit vysoké ceny za
islandské produkty, a tak musel obrovský boom na chvíli ustat. Armáda Spojených
států však na Islandu zčásti zůstala kvůli studené válce. Možná i díky tomu dnes
vypadá Reykjavík spíš jako město ve Spojených státech než v Evropě –
podobné zboží, podobná auta, podobné trendy…
A jak se
na tom Island teď? Již na přelomu tisíciletí se vyrovnal počet turistů počtu
obyvatel. Obrovský boom ale nepřináší jen pozitivní věci – bankovní krize
v roce 2008 Island přivedla téměř k bankrotu. Rok 2010 zase díky
výbuchu sopky Eyafjallajökull a
nádherným leteckým záběrům ve všech médiích na světě upoutal velkou pozornost,
letos se počet turistů odhaduje na necelé 2 miliony. Turismus tvoří podstatnou
část HDP a Islanďané jsou si toho náležitě vědomi. Nejznámější a také
nejdostupnější okruh zvaný „Golden Circle“ nese své jméno díky obrovským
výdělkům, lov velryb a papuchalků probíhá skoro výhradně kvůli turistům, nákupy
nemovitostí za účelem poskytování ubytování turistům téměř neumožňuje mladým
lidem bydlet „ve svém“. Lidé se snaží vydělat na všem a až příliš často při tom
zapomínají na morálku. Jenže ne všichni lidé mají k těmto výdělkům
přístup. Tito lidé pak vidí pouze kvanta neukázněných turistů, všudypřítomné
hotely, nepořádek, zvyšování cen a korupce (v roce 2016 se umístili na 14.
místě ze 176) a podobně.
...............................
...............................
...............................
...............................
...............................
Island je
skutečně překrásná země plná milých lidí, jedna z vůdčích zemí co do
emancipace, nicméně nelze přehlížet problematické důsledky turismu. Stejně tak,
jako je to země kontrastů, země ledu a ohně, země barev, tak je to země plná
kontroverze.
David
Jelínek
student bakalářského
oboru Studium humanitní vzdělanosti na FHS UK, nyní pobývá na studijním
zahraničním pobytu na Islandu v rámci programu Erasmus+
Komentáře
Okomentovat