úterý 14. února 2017

Proč jsou bakalářské přijímačky na FHS tak jednoduché

Každý rok se to děje znovu: na různých frontách čelí fakulta náletu dotazů, proč jsou přijímací zkoušky na Studium humanitní vzdělanosti tak jednoduché a co se tím jako sleduje, že chce fakulta brát každého a nikdo se na ni nehlásí nebo co. Odpověď je pokaždé stejná, přesto se nezdá, že by se zatím nějakým způsobem usadila ve všeobecném povědomí – za rok padají tytéž dotazy znovu. Zde je tedy odpověď, jak to po pěti letech studia vidím já.

Přijímací zkoušky na bakalářské studium na FHS jsou skutečně na první pohled jednoduché: přijďte s pořádným slovníkem a přeložte nám během tří hodin pár řádků z anglického odborného textu. Zdá se, že to přeci dovede každý. Ještě k tomu se slovníkem! A za tři hodiny! Inu, možná budete překvapeni, ale každý to rozhodně nedovede.

Za tímto modelem přijímaček je dvojí logika: jednak ta, že přijímací zkouška nemá být nejtěžší zkouška studia. Na mnohých oborech přijímačky vypadají tak, že abyste v nich uspěli, musíte už vlastně být v dané oblasti odborníky. U nás takto přijímací zkoušky nefungují – jsou nastaveny tak, že v nich příliš nerozhodují nabiflované znalosti, a tím se snaží předejít nepříjemnostem typu „dneska mě bolí zuby, je mi špatně a skoro jsem nespal, tak to s tou vejškou vypadá bledě“. Momentální rozpoložení a kondice uchazeče by neměly mít rozhodující vliv na to, jestli bude moct studovat – na to by měla mít vliv jeho poctivá práce během studia. Proto ty nejtěžší zkoušky přijdou až v průběhu studia a nikoli před ním (ano, památný Úvod do historie ve druhém semestru).

Druhým aspektem logiky přijímaček je jejich nebiflovací ráz. Na zkoušky na SHV se prostě nedá naučit, načíst literaturu ani nic podobného. Musíte ovládat jazyk – a to jak ten cizí, tak zejména ten mateřský. Zkoušky ukazují, jestli je uchazeč schopen pochopit cizojazyčný text, a to do dostatečné hloubky na to, aby jej dovedl převést do češtiny takovým způsobem, který v ní dává smysl (pokud možno ten stejný smysl jako v originále). Na takovém textu se totiž ukáže prakticky všechno – jestli to má uchazeč v hlavě srovnané a jestli dovede přemýšlet natolik, aby případně nahlédnul, že jeho překladu vůbec není rozumět. To, jak používáme jazyk, totiž velmi přesně odráží naše myšlení; jestliže je tedy přeložený text nesmyslný a věty v něm jsou v zásadě jen mechanicky přepsané náhodné ekvivalenty z překladového slovníku, uchazeč nebude přijat, neboť je velmi pravděpodobné, že by letěl i s dveřmi už během prvního semestru studia.

Nemusí se to tak na první pohled zdát, ale přijímací zkoušky na FHS jsou navrženy na základě velmi propracované logiky. Otestují, jestli je uchazeč schopen toho, co se po něm během těch tří let zejména žádá – práce s textem. Když jí schopen není (a pokouší se například překládat jméno Shakespeare), studium mu nebude umožněno. Když jí alespoň částečně schopen je, bude přijat. Zbytek odpovědnosti za jeho ne zrovna snadné studium pak už spočívá jen na jeho bedrech.

Žádné komentáře:

Okomentovat