středa 11. ledna 2017

Dostala jsem se z ukrajinské univerzity na FHS, abych hledala sama sebe

Na FHS jsem se ocitla po čtyřech měsících Studia mezinárodních informací na Univerzitě Tarase Ševčenka – jedné z nejznámějších vysokých škol Ukrajiny. Ještě před dvěma lety pro mě humanitní studia byla, asi stejně jako pro většinu lidi mimo FHS, něčím tajuplným, co by se dalo studovat minimálně 1015 let. Tak jsem se sem dostala bez jakéhokoli plánu, ale docela zvědavá.



Dnes, po dvou letech studia, FHS  pyšně říkám „fakulta seberozvoje“. Když se mě někdo ptá, co na univerzitě studuji, odpovídám, že se učím být člověkem.

Když si vzpomínám na svou krátkou zkušenost z ukrajinské univerzity, tak si na FHS nejvíc vážím možnosti volby. Nemám za cíl znevážit ukrajinské vysokoškolské vzdělání, ale našemu univerzitnímu systému chybí jedna zásadní věc – uvažování o studentech jako o lidech schopných o sobě rozhodovat.

Tady na FHS mám možnost sama rozhodnout, co je pro mě v daném období důležité. Jakmile máme za sebou povinné předměty, můžeme si klidně vybírat, co si zapíšeme do rozvrhu a čemu budeme věnovat svůj drahocenný čas. Zvolíme si, kdy chceme a můžeme jít na zkoušky, a dokonce můžeme i nějaký volitelný předmět v průběhu semestru zanechat.

Na ukrajinské univerzitě jsem ale měla život na čtyři roky dopředu zcela rozhodnutý fakultou. Student si zvolí jen obor a hned po zahájení studia se už ocitne v rukou akademických pracovníku a administrace. Má rozhodnuto co, kdy a jak bude studovat – od seznamu předmětů po rozvrh hodin a zkoušek. Když jsem si uvědomila, že v rámci Studia mezinárodních informací bych se musela učit nazpaměť každé slovo Všeobecné deklarace lidských práv a zároveň se dokázat vyznat v matematických maticích… skoro jsem se lekla. Začala jsem se ptát, jak se vůbec můžu stát na něco odborníkem, když se ze mě škola snaží udělat „univerzálního vojáka“. A já ani nemůžu tuhle skutečnost ovlivnit.

Právě proto jsem na FHS začala jinak dýchat. Cítím se tady jako v oceánu možností, kde během cesty, hledajíc sebe sama, se můžu mnohokrát odchýlit od kurzu – a je to absolutně v pořádku! Tady zkouším nové a hlavně různorodé věci a disciplíny, abych si po škole zvolila to nejlepší.

Marharyta Golobrodska
studentka 3. ročníku bakalářského studia na FHS UK

Žádné komentáře:

Okomentovat