Peru

Odlétáme…

Tak. A opět sedím v letadle. Protentokrát v roli dobrodružné studentky PhD antropologie na cestě – poněkud klasicky – do vzdáleného terénu odlišné kultury, lovkyně dat v džungli hlavního města Peru, desetimiliónové jihoamerické metropole. Má duše je nevinně naivní domnívajíc se, že ví, kam se nese, vzhledem k jisté předchozí obeznámenosti s místními reáliemi a mentalitou domorodců. Má předcházející peruánská zkušenost čítá do pár let rozložených asi patnáct měsíců, z toho v Limě zhruba pět měsíců přerušovaných. Řeknu-li Peru, mnozí Češi si – stereotypně pohlednicově – představí negramotné, nevysoké, podsadité postavy tmavé barvy kůže s ošlehanými tvářemi a neurčitým, „přihlouplým“ úsměvem v bizarních vybarvených kostýmech žijící ve vysokých Andách a chovající srandovní lamy, netušíce, jaká tohle je pravda – značně parciální – velmi komplexní peruánské socio-ekonomicko-politické situace. Tak tam tedy jedeš. A co tam budeš dělat..?

Čeká mě celodenní pobyt po čtyřech různých letadlech – relativně levná letenka (kolem 15k CZK, měla jsem štěstí), na niž mi cestovním stipendiem přispěla věhlasná Hlávkova nadace a kterou jsem v běhu horečnatých předcestovních příprav pořídila pozdě, až měsíc před (www.kayak.com, aerolinie Condor); je jednosměrná – etnografie je časově náročná, plánuji zdržet se... Vzhledem k požadavkům zpáteční letenky imigračních úředníků lze těsně před odletem pořídit její rezervaci např. u KLM s platností tři dny. Potvrzení zašlou na email a má formát letenky, pro úředníky dostatečně přesvědčivý. Vzhledem k již procestovaným mílím vím, že těch 24 transatlantických hodin osmi časovými zónami na opačnou polokouli uletí jako voda a já se záhy potřetí octnu v odlišné realitě počínající strohou náručí limského letiště Jorge Cháveze (na estetiku nejsou prostředky, nejen finanční).

Martina Přibyláková

studentka doktorského studijního oboru Integrální studium člověka - Obecná antropologie na FHS UK

V rámci programu Free-Mover se nachází na zahraničním studijním pobytu v Peru.